MILOST
Milost je dar, který byl člověku nezaslouženě daný. Milost je dar skrze vykoupení. Milost je dar, který nám Bůh daroval, protože nás miluje. Milost je nezasloužená cesta ke svobodě, díky někomu, kdo se nad Tebou slitoval. Milost je slitování se nad člověkem, nad jeho chybami, je to odpuštění hříchů, očištění a uvedení člověka do nové reality života, kde se stal novým člověkem (bezhříšným – před Boží tváří).
Milost se přirovnává k prezidentské milosti. Prezident, když udílí milost, může jí dát komukoliv a nemusí ji dávat jen za zásluhy. Může na svobodu pustit kohokoliv, protože je prezident, má na to právo a nikdo nemá právo do jeho rozhodnutí zasahovat. Prezident si vybere vězně, odpustí mu a pustí jej na svobodu. Nikdo nemá právo takovému člověku říkat, že je vězeň, protože on má milost od prezidenta. Ten mu odpustil jeho chybu a pustil ho na svobodu žít bezúhonný život. (Římanům 11:6 Je to díky milosti, ne díky skutkům – jinak by milost už nebyla milost.)
Dříve jsme také byli vězňové tohoto světa, ale do našich životů vstoupil Ježíš s milostí od Boha. Ježíš nás vykoupil, očistil a osvobodil. … milost a pravda však přišla skrze Mesiáše Ježíše. (Jan 1:17).
S milostí je třeba umět pracovat, naučit se v ní žít, pohybovat se v ní a nenechat se dál svazovat světem, hříchem a satanem, který nám vykládá lži.
Člověk, který dostal milost, si své svobody váží, učí se žít jako spravedlivý člověk. Může se rozhodnout, že půjde po nové cestě a změní svůj život.
Křesťané si volí tu úzkou cestu - vyhledávají Boží přítomnost. Proto se snaží být v neustálém kontaktu s Duchem Svatým, proto jsou ponoření do Božího Slova (BIBLE).
Bůh nám tu nic nemusel nechávat, ale protože nás miluje a chce s námi žít, nechal nám tu svého Ducha a Slovo, kterými nás vede stále blíž k sobě (nebo do své přítomnosti).
Bůh by na člověka mohl být naštvaný pro jeho zradu, pro jeho špatnosti, ale co by to bylo za Boha? Bůh je čistý, spravedlivý a milující vše, co stvořil. Proto nabídl člověku pomocnou ruku skrze Ježíše.
Jasně, každému se nepovede v milosti hned žít (nevrátí se hned ke své nové svobodě). Proto mnoho křesťanů stále o svou novou svobodou bojuje. Milost, kterou dostali, nevidí nebo ji ještě v určitých věcech nepřijali. Pak se vrací zase na začátek, opět se vrací do cely a učí se přijímat milost, kterou jim Bůh nabízí, aby znovu získali ztracenou svobodu.
Pozn.: Představ si, že vězeň, který má doživotí, dostane od prezidenta milost a může z vězení okamžitě odejít. Místo toho, aby vězení opustil, tak řekne: „ To je dobrý, já tu zůstanu, tady už umím žít, tady už mám zaběhnuté koleje.“
Dveře vězení jsou otevřené a on stejně zůstává.
… z Boží milosti uvěřili (Skutky 18:27). Je to Boží milost, když uvěříš v Boha, když uvěříš všemu, co ti dává. Jen mít otevřené srdce pro přijímání Jeho „impulsů“.
Skrze Milost přijímáš všechno: spasení, uzdravení, konání zázraků, svobodu, spravedlnost, vítězství, pokoj … (Římanům 12:6-8; Efezkým 2:5)
(Římanům 5:12-21)
Je rozdíl mezi Zákonem a Milostí. Zákon usvědčuje z hříchů, posílá tě na smrt. Milost tě vykupuje z hříchů a posílá tě na svobodu.
Pozn: Milost (lat. gratia [grácia], řec. χαρις [charis]) Milost je, obecně řečeno, zdarma daný, nadpřirozený dar Boží.
Lucie